Autor: Šal Věj

bezedné světlo na prahu středníku vlní se rozjímá chodí ven očima   o krok ven v chodníku vyrůstá květina   když noci končí...

mezi mořem a nebem je modře

o šedé i o šalvěji šeptám myším ocáskům   když kolem kamen šplíchne stín řekneme si o lásku   mokrá skříň a soví dlaně...