v práci jsem dneska byl do jedný do rána – není to zrovna moc dojemná otrava. a v době poslední nic není dojemný...
Autor: martin novák
opilá
výkřiky do tmy a výkřiky do světla – bylas snad opilá když jsi se vysvlékla? teď hledím do světla ty civíš do tmy. hlavu...
v společnosti
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak bych byl debil – tak jak se přesvědčit...
napůl jinde
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ – vím totiž že víš to nejde a klesnout už se taky nedá...
ponožka
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo – ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž odcházelo – zbyla...
co na tom sejde?
pít či nepít? – to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl – co na tom sejde –...
čekání
jsou horší věci než je smrt – třeba si objednat zas další pivo a čekat že stane se víc než prd – čekat že po smrti...
paradox
Achilles želvu nedohonil a já bych se měl tady trápit že potenciál jsem nenaplnil? – vždyť nestíhám ho ani ztratit! ...
volba
včera jsem rozhodl se dnes to vzdát a dnes jsem rozhodl se tomu smát! – kdybych se jednou snad rozhodl jinak musel bych...
bez duše
jak by mi někdo vyrval duši z těla – odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu za co vše se stydím asi je...