býváme debilní hovada… – dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje se – dává a dostává jen...
Autor: martin novák
pro tebe
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí – že celý život jsem žil jen pro sebe – a přeci nazírám z vlastního...
z hrobu do hrobu
v budoucnosti budou ctnosti… – však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt co mrtvý prožívá! –...
přesto dál žiju
všechno je zbytečné a všechno pomine – vše co se narodí zas brzy zahyne… – o sobě zbytečné krátké...
o (ne)štěstí
„lidi jsou zákeřný svině!“ vykřik a vlezl do skříně. – v skříni sám hnil a honil „šťastný“ že sviním nehnojil…...
když můžeš
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš – můžeš žít sám anebo se sžívat s lidmi –...
dva roky
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé – já vůl co zhasne – bylas...
cizinka
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ – jen aby mi nevyklouz! nevyklouz mi – ona byla...
memento
sžírá mě jak tě miluju a pálím zašlé foto. pálím ho a lituju – pálím ho právě proto! – memento ...
o umění
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. – možná že báseň již uchopíš ti zazní...