býváme debilní hovada… – dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje se – dává a dostává jen...
Žánr: Smutek
pro tebe
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí – že celý život jsem žil jen pro sebe – a přeci nazírám z vlastního...
přesto dál žiju
všechno je zbytečné a všechno pomine – vše co se narodí zas brzy zahyne… – o sobě zbytečné krátké...
dva roky
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo mé – já vůl co zhasne – bylas...
cizinka
nahá na mě skáče. směje se. a pláče. zrychlí. křičí „i‘m so close!“ – jen aby mi nevyklouz! nevyklouz mi – ona byla...
otrava
v práci jsem dneska byl do jedný do rána – není to zrovna moc dojemná otrava. a v době poslední nic není dojemný...
v společnosti
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak bych byl debil – tak jak se přesvědčit...
napůl jinde
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ – vím totiž že víš to nejde a klesnout už se taky nedá...
ponožka
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo – ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž odcházelo – zbyla...
co na tom sejde?
pít či nepít? – to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl – co na tom sejde –...