pročpak mě zdržuješ? – už musím frčet! – nevidím důvod proč měl bych tu trčet – nehodlám slibovat ti že se vrátím...
čas od času
být živou mrtvolou…
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! – nesmět se ani hnout – ruka mi cuká – snad ten nůž popadnout? do sebe...
výčitky
chudák holka – je zase zoufalá. – zkoušela na mě gesta dost troufalá – a teďkon lituje na co si troufla! – nahá...
něco z těch básní svých
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? – čeho jsem málo měl? ne – to jsem nepsal...
2. března 2018
déšť promáčel mi celý dům a rozpustil básně… oproti jiným zážitkům – opravdu moc krásné 🙂 2. března 2018 ...
vsazený do světa
jsem vsazen do světa – vězení bez zdí – do světa který je pro jsoucno mezní – do světa plného pochybných...
další úžasnej víkend
kráčím opilej ulicí – dnes budu spát jak v hrobě – mám totiž slušnou opici a dobrou noc dám sám sobě… ...
ještě dost nadlouho
je tady vlastně i docela dobře – kdo umřel – žil. kdo žije zas umře – můžeš žít poklidně. dlouze a moudře...
z podpalubí
loď se potápí – mávám rukama! – snažím se abych nikoho nezklamal – a sám se potápím – lidi mi mávaj! – vlož do...
minulost umírá
idea ideu navzájem ničí – ty znělé potichu jsou tišší – tišší – už jenom hluší je v dálce znít slyší – minulost...