blbý že nestojím za žádným hnutím – sedím a čumím a nevstát se nutím – ideje mění se… a co já změním? vždyť vím jen...
Autor: martin novák
pravda si žije vždy vlastním životem
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to smysl říkat těm co vážně myslí si...
trápí mne stesk každé ráno.
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – včera i dnes i za týden… vždy se mi...
křičela „bolí to!”
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to… tak čauky mňauky.“ – dnes je mi to líto. ty čárky. háčky – když duši...
tvrdila že je to naprosto normální
tvrdila že je to naprosto normální… – já však měl pochyby zda je to morální – vždyť mě tím k šílenství pomalu...
v poslední době si žiju dost na hraně
v poslední době si žiju dost na hraně – navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím se poněkud nasraně...
úsvit na pláži…
úsvit na pláži – soumrak na horách – ruce rozpažil na mostě sebevrah – spával na plážích. vstával na horách – až...
píšu – tedy jsem…
„píšu – tedy jsem!“ – vykládám svému psovi – asi chce jít ven – říká mi svými slovy… či si jen ocas honí? či...
má tělo rysů vlažných…
má tělo rysů vlažných – ta stála by mi za hřích – Však odsekla jen „nazdar!“ a hřích stojí mi nazmar …...
je něžná jako voda…
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha – ta stojí mi za hřích. je chladná jako vdova co...