V duši každého, stín temnoty skryt.
Ve chvílích nejistoty, ze stínu rudých očí svit.
I duše průzračná, nezvaného hosta, schovává v nevědomí, kamkoliv vede jeho cesta.
Zbavit se stínu, stejně tak démona, možno není, dokud nepadne opona.
Omezit však nemožno není,
osobou svitu duše co nemění se,
záře euforické jako snění,
při kterém dvě duše spojí se.