Poezie

Zatracené přátelství

Autor: KarlosD

Dlouho jsem tě neviděl.

Odcizení je pro mě osvobozením.

Žádná moudra jsem od tebe nikdy neslyšel,

mám jen záblesk vidiny budoucího setkání.

Jaké bude? Nejspíš se jen pozdravíme

a půjdem dál každý svou cestou.

Vzpomínky vyvstanou, i když třeba naposled na sebe narazíme.

Nikdy nebudem už spolu tvořit, nepřesvědčí mě žádné tvé laciné gesto.

 

Někdy přetrháváme kontakty jak řetízek s korálky.

Někdy přerveme okovy za účelem volnosti.

Co bylo – bylo, neznělo to do dálky,

s člověkem jako ty už se bavit nechci!

 

Zklamal jsi mě.

Bez tebe můj svět lepší je.

Už žádné galeje

nudy či hněvu, štěstí nade mnou věje.

Zklamal jsi mě.

Začal si s pikem, byls bestie,

bez citu, krysa bez páteře.

Z přesvědčení už mě nic nevyvede.

Jsi na tom líp?

Mé ego už odpustit nedovede.

 

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
1
avatar

0