Poezie

Výlet

Výlet
Autor: Motýlek
Toto dílo je (13/16) součást sbírky: 
RECI ŘEČI
  

Jak oblaka jdou

nech se unášet krásným sněním.

Přivři oči

před blankytnou modří,

 úchvatnou scenérií zářivých jezdců

pádících v třpytivé zbroji

až k obzoru.

Dvakrát nezažiješ

stejné dekorace.

 

Vyvezli městské dítě

na nedělní výlet za město.

Z kvádru betonového dvora

ohraničeného činžovními domy

kde jediný zástupce živé přírody –

statečný javor

odhodlaně odolává

dusotu popelářských kuka vozů

i smečce zdivočelých dětí.

 

Aach – oči i ústa široce rozevřené

zalyká se vlnícím žárem

rozkvetlé louky a běží!

Malé štěně utrhlé ze řetězu

blázní a chňape

v opojném pocitu volnosti

                   ucítit vůni natrhaných malin

                   přimknout se k teplé stráni

otevřít oči na oblaka

a zapomenout

na velké dětské starosti.

 

Maminko, kdyby s námi byl tatínek

jezdili bychom častěji na výlety?

 

+2
☆ Nehodnoceno ☆



Předchozí / následující díl:<< 12. Betlémská    ●    14. Malíř >>
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0