Poezie

Voda

Autor: Ardeola

Důvěrně známá už před narozením,
v krůpějích rosy se z rána v pavučině třpytívá.
Kdo žízeň má tak o ni úpěnlivě prosí,
sladká – slaná – chladná – hřejivá

Slyšíš ?  Jak z nebe na zem padá,
krajina pod ní ožívá
Kde není, tam všechno živé strádá
byť v útrobách ji sama Gaia ukrývá.

Průzračně čistá, když je sama sebou.
Říkají, že paměť má.
Pády její svou krásou dech nám berou.
Živá je – jediná

+3
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0