Poezie

Věčná tma

Autor: VGd

Slunce již zašlo za hory,
měl bych rozšířit své obzory.
Žiji ve tmě a vlivem okolí
nemám žádné vlastní názory.

Proč jsem o své názory přišel
a za svitem slunce nedošel?
Byl bych sluncem osvícen,
ve svých názorech tak posvěcen.

Ještě mě snad čeká světlo domova,
co mé názory někde uschová.
Světlo ale rázem uhaslo,
moje srdce plné nadějí vyhaslo.

Žiji teď ve věčné tmě,
za to, člověče, zabij mě.
Tma je sametově černá dáma,
ale slunce je přece tvůj táta i máma.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0