Poezie

Stigma a datel

Autor: KarlosD

Vzpomínám, byl jsem už dávno označen.

Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan.

Občas mě dožene a zfackuje mě jak ten,

Co rány by měl hojit Nejvyšší Skladatel.

 

Některý lidi mě cení jako pakatel.

Vím, že nikdy nebudu bohatý podnikatel.

Mé stigma mě provází. Do hlavy se dostal datel,

co klove – klov, klov – podivný to přítel.

 

Jsou to spíš nečiny, co přivádí mi svízel.

Vyvstávají vzpomínky, co nejsou příjemný.

Přesně v těhle (těchto) chvílích má radost datel,

co klove – klov, klov – jak zlý přítomný.

 

Otloukánek byl jsem od dětství,

ale už jsem se naučil zatínat pěsti.

Učím se skrz datla větší obezřetnosti,

aby nepropuklo znovu mé stigma šílenosti.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0