Poezie

Slyšíš?

Autor: Erika Klír

Nic?

Poslouchej lépe!

Pořád nic?

Tak pojď blíž.

Polož hlavu na mou hruď.

Už slyšíš?

 

To moje srdce křičí.

Křičí na tebe, ale nedává to žádný smysl.

Snaží se ti všechno říct,

jeho slova se však zaseknou v půli cesty.

Neví jak má popsat tu nekonečnou trýzeň, která ho svírá ve svých drápech.

Každým úderem se zarývá hlouběji a vypouští smrtelný jed.

 

Už dávno otrávil mou mysl.

Veselé momenty proměnil v utrpení,

naději nahradil pochybnostmi.

V každém úspěchu našel zklamání,

kterým zastínil veškerou radost

a stále dokola opakuje: „Nejsi dost dobrá!“.

 

Ta věta mi zní v uších v nekonečné smyčce.

Prostoupila už do každé části mého těla.

Spotřebovala tím všechnu mou energii

a já už nemám sílu, se bránit.

Vzdávám to.

Vyhrála.

 

Jen tvůj pohled utlumí bouři v mé hlavě

a mohu zase volně dýchat,

a když mi do ucha hlesneš: „Miluju tě.“,

všechno je náhle nepodstatné.

Záleží jen na této chvíli,

na tomto malém momentu naprostého štěstí.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
1
avatar

0