Poezie

Sladkobol

Autor: Motýlek

Jak vlny jdou nahoru a dolu

utápím se s podzimem

v lepkavém sladkobolu.

 

S šedou myší strachy tiším

nebuď  smutná, vodo  rmutná

sama vím, že ty smutky odplavím.

 

Třeba v lednu co je špatné

klesne ke dnu a já zase v plné kráse

perlu ze dna vylovím.

 

Zatím ale je to bledé

v lednu voda tuze zebe

nevím zda  ji z ledu prorazím.

 

Sbírám sílu, ztrácím víru

pochybnost ta myška šedá

pořád hledá na co ještě narazím.

 

Duše smutná rtutí chutná

třeba s ledem kilo smutku

ze své duše odstraním.  

Foto: Jitka Havlová

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0