Poezie

S trochou ironie

S trochou ironie

 

Měla na punčochách díru

a já přece ji měl rád

neměla ráda manikýru,

chtěla však muže, ne doktorát

 

Již před léty jsem ji žádal o ruku

a naříkal, prosil, běsnil

ona odmítla nosit paruku

a pohrozila mi svou pěstí

 

Že prý jsem loutka, hračka v davu

neumím vylézt na nejmenší smrk

já nabízel jí velkou slávu

za její ano, dal bych krk

 

Teď už ji nemám, provdala se

mám však svou slávu, doktorát

nezbývá nic, než snít o její kráse

a vlastně, měl jsem ji já vůbec rád?

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0