Poezie

S hlavou vztyčenou

Autor: Smrk

Tam, kde se prodloužená záda

v roklině osudu ztrácí,

tam jednou spočinu i já.

Tam, kde mizí sny a ideály

mnoha generací,

tam jednou naleznu svou skrýš.

Vždyť víš, že není úniku

z temné pasti černé díry,

co jak peklo všechno schvátí

rozdrtí a nenavrátí,

co jak tlama rozevřená,

bezzubá však nenažraná,

rozžvýká zbytky víry

a spolkne v křečích zániku.

Tam, kde se prodloužená záda

v roklině osudu ztrácí,

tam jednou spočinu i já.

Bez výčitek, beze strachu,

bez lítosti z toho krachu,

ať štěstěna mě má, či nemá ráda,

půjdu s hlavou vztyčenou až tam,

kde končí prodloužená záda.

 

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0