Scénář

Quasimodo

Quasimodo

 

Quasimodo: Dobrý den.

Úředník: Jak komu.

Quasimodo: Jsem tady správně u přihlašovacího pultíku?

Úředník: Tak, tak. Tady se podávají žádosti k prezidentské kandidatuře. Máte vyplněný formulář?

Quasimodo: Bohužel ne. Já neumím dobře cecky.

Úředník: To nevadí, takoví tu už taky byli. Jeden mluvil původně slovensky, a jak se učil češtinu, zapomněl oba jazyky a nerozuměli mu ani v Aši, ani v Košicích. Jen v Moskvě. Já vám to vyplním. Jméno?

Quasimodo: Quasimodo.

Úředník: Jak se to píše? Kávé, nebo kvé?

Quasimodo: Kávu mám rád, tak napište kávé.

Úředník: Povolání?

Quasimodo: Zvoník od Matky boží.

Úředník: No tak, takové povolání tady ještě nebylo. Když tak přemýšlím, budete mít velkou šanci. Byl jste zavřenej?

Quasimodo: Byl.

Úředník: To je dobře. Dalo by se říci, že je to podmínka k přijetí žádosti, protože kdybyste nebyl, a uspěl, tak byste byl zavřenej potom. Narozen?

Quasimodo: Paříž.

Úředník: Hezký. Sem se cizinci jen hrnou. Kdy?

Quasimodo: 1831.

Úředník: Výborně. Máte velkou šanci se stát prezidentem. Dlouhá léta neuspěl nikdo pod sedmdesát let. Proč kandidujete?

Quasimodo: Ve Francii mě pořád jen vraždili a já mám chuť žít.

Úředník: To vás po prvních dnech na hradě přejde.

Quasimodo: Vy nevíte, co je chuť žít.

Úředník: Jak to, že ne? Vydělávám, mám ženu a dvě děti, otravnou tchýni. Chatu, auto, milenku, hypotéku a psa. Lítám od rána do večera, jako hadr na holi. Sakra, proč žiju?

Quasimodo: Když mi byly čtyři měsíce, odložila mě matka na práh katedrály, protože se na mě už nemohla dívat. Staral se o mě kněz Frollo. Bohužel mi překážel v lásce. Byl zamilován do Esmeraldy stejně, jako já. Musel jsem jej odstranit. Táta, tím myslím Viktora Huga, si příliš vymýšlel.

Úředník: Tohle si nechte pro novináře. Mě zajímá váš program.

Quasimodo: Nemám program.

Úředník: Ono je to tak lepší. Jenže tady to chtějí vyplnit. Tak něco plácněte, stejně nakonec nikdo svůj program nedodržel.

Quasimodo: Tak tam napište, že bych chtěl podpořit stavebnictví v Ugandě.

Úředník: Takovou pitomost jsem zrovna nemyslel. Jestli vám můžu poradit, tak lidi hodně dají na starost o děti.

Quasimodo: Tak tam napište, že budu podporovat děti do sta let.

Úředník: To je ptákovina, to se bude líbit. Máte nějaké poznávací znamení?

Quasimodo: No, jéje.

Úředník: Jaké? No tak ven s tím.

Quasimodo: Tady?

Úředník: Ono je to něco choulostivého?

Quasimodo: Mám tetování.

Úředník: To přece není nic, za co byste se měl stydět. Co je na něm znázorněno?

Quasimodo: Esmeralda.

Úředník: No to je romantické. Proč jste váhal?

Quasimodo: Já jí tam nemám celou.

Úředník: Jen portrét?

Quasimodo: Dalo by se to tak říct.

Úředník: Napíšu. Má tetování, na kterém je vyobrazen obličej Esmeraldy.

Quasimodo: On to není obličej. Ona je to,(Pošeptá něco úředníkovi do ucha.)

Úředník: Jak to mluvíte o Esmeraldě?

Quasimodo: No ne, já mám vytetované jenom její přirození.

Úředník: Kde?

Quasimodo: Tady na ruce, jak mám tu skvrnu.

Úředník: Hlavně, abyste s tím neměl během výkonu prezidentského úřadu komplikace. Těch tu máme dost i bez vás. To je krev? Ono je to tetování čerstvé?

(Quasimodo vyhrne rukáv a ukáže kosočtverec.)

Quasimodo: Ne, to mám zrovna měsíčky.

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0