Poezie

Promarněný život

Autor: VGd

Již nejsem, co jsem býval,
jsem sám, slabý a nemocný.
Kde je doba, kdy jsem o tobě sníval,
kdo mě dnes asi pohostí.

Moje sny se rozplynuly,
léta v marnosti mi uplynuly.
Byly to roky plné marnosti,
ležel jsem jak pes u kosti.

Teď jen čekám na černého anděla,
snad on se mnou něco udělá.
Vím, že upsal jsem se ďáblu,
v boji s ním ubývá mi sil a slábnu.

Bylo to jako vodní příval,
co síly ze sebe jsem vydal.
Dnes už nemám co dát,
nezbývá než s marností se vyrovnat.

 

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0