Poezie

Přeměna člověka

Autor: VGd

Když člověk nemá pro koho žít,
ztrácí naději, nemůže o ničem snít.
Stává se z něj zklamaný samotář,
nesmí čekat od boha svatozář.

Rozdej vše, co hmotného máš,
nečekej od lidí vděk a úsměvy.
Raději odříkej si otčenáš,
dočkáš se opovržení a nevěry.

Lidé tě snadno rozsápou hned,
když máš peníze, mažou ti med.
Jestli je nemáš a jsi na dně,
vyženou tě od stolu bezohledně.

Musíš zase sám pro sebe žít,
nech znovu své zvony štěstí znít.
Možná to z tebe udělala paní Lakota,
poznáním změnila se v tobě ve zlo dobrota.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
2
avatar

0