Poezie

pracovně – #snejpovina

Autor: HashtagPoet

oči upřené do reflektorů,

oba slepí, napůl hluší,

ale srdce nám divoce buší

v rytmu okolního vln bití

a jsme si blíž, než bychom měli

ve tmě tápající ruka

vedena citem a sněním

při dotyku okolní vlny vzplanou

mihotavé plamínky

jejích nevidomých prstů

a magnetická přitažlivost mezer

mezi nimi

prázdná ruka, s láskou v hrsti

proplétají se dál naše prsty

pohledy upřené do tmy,

ale v srdci dotýkám se a laskám s vesmírem

a přitom jen svírám

teplo ruky, tolik jiné,

než té mojí,

přitom ale se stejnou energií

trvalo to vteřinu

déle, než je zdrávo

s cenovkou, kde stálo:

Miluji tě, Pa**o

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0