Poezie

#potřeba_budíku

a už zase jsem prázdnej papír –

plnej skvrn

asi byl jsem delší dobu na slunci –

nebo na drogách

snad pomůže mi zavřít

se do sejfu

a zapomenout pin.

 

zapomínání –

v tom jsem dobrej

musím si připomínat i to,

že ještě jsem živej

ačkoli budíky nad mojí hlavou

křičí na mě,

kokrhají něco o smrti

s useknutou hlavou času pak

pobíhají a řvou dál

 

zaneřádili mi už celej byt

a já se ani nehnul

asi měl jsem zrovna extázi ve snu

teď zavírám oči před tím popravištěm dějin

mého života, který se mi ještě připomíná

 

a už zase jsem prázdnej

jak flaška,

jak krabička od cigaret

jak tělo bez citů,

snů a

budíků

  • 2/3
  • 1 hodnocení
1 hodnoceníX
ZaujaloPěkné!Úžasné!!
0%100%0%

Přidejte svůj komentář:

avatar
wpDiscuz