Poezie

POHLED VEN

Uzavřen v kobce svého bytí.

Osamocen a přeci v klidu.

Hledám střípky,které duši sytí

a tiší veškerou mou bídu.

Za dveřmi svět si tančí v křeči.

Na jedné straně v kravatě lhář

na druhé barbaři se zahnutými meči

a nikde žádná usměvavá tvář.

Zákon i právo všechno je k smíchu.

O svobodě si nechte zdát.

I láska zde nosí oděvy z hříchu.

Tak světe div se,že nemám tě rád

A však jsem slíbil,že chvíli zůstanu.
Říkám si,nebyl to přehnaný slib.
Někdy bych raději dal duši Satanu.
Věříc že v pekle žije se líp

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?

Přidejte svůj komentář:

avatar

0