Poezie

Podzim

Autor: headwicca

A bylo šero…

A všude kolem podzim a listí, a listí a šero.

Co stvořil podzim v prostoru, to prostor pohltil.

Kam mizím já, kam mizíš ty. Do lůna prázdnoty.

Spočineš. Spočinu…

Ty víš nejlíp, co je podzim, prázdnota a lůno.

Tak jdi. Dveře jsou otevřený.

Jen vpřed. Ať nezaspíš dobu.

Doba je krutá, v každé době.

Jdi. Ať dobu nezmeškáš.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0