Poezie

Pásmo žije

Autor: Štěpánka

Ahoj krásko,

co jsi zač?

 

Tvůj hlas zní hluboce,

je ostrý,

jako nože protíající moje hrdlo,

krev je všude.

 

Bylo to tvé

poslední varování

nebo jsem nebyl a neexistoval,

máš dost?

 

Nezačínej sloku básně,

když nevíš jak končí,

já se nedržím řádu,

nemám proč.

 

Jsi znásilněná pouhou iluzí,

protože já cedím přes zuby

tvoje slova

a vzdechy.

 

Jsi malá holka,

co si hraje se zbraní

a má tolik

jiných naivních dětí

v sobě.

 

Představ si, že celý život nebudeš držet řád.

Sni anarchistický sen nebo se vyzvracej z tvých naivních iluzí.

PÁSMO ŽIJE.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0