Poezie

Nitrohled

Autor: Jana

Myšlenka vpletená do stovek šifer

rozmělní přístavy, hráze, sny boří

člověče, znal jsi jen jedno z mých niter

chytáš se plochých pravd, slepě jim věříš.

 

Člověče, zastav se, naslouchej v šerosvitu

chci ti jen říct, jsem bílá i černá

vždycky je temná půl – fragmenty nitrozpytu

světlo, tma, noc a den, děvka a věrná.

 

Příteli, tvrdíš, že znal jsi mě?

Nemyslím, marně se pokoušíš vyhrát

viděls mě, koukals však skrze mne

okusils pozlátko, dřeň chutná jinak.

 

Kolik z nás vystupuje inkognito…

Povšechně hořknem, věděl jsi to?

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0