Povídka

Nevěra 03 Rada od poradkyně

Autor: JaneyTrafy
Toto dílo je (4/5) součást sbírky: 
Nevěra
  

Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. Jejich úsměv na tváři prozrazoval, že nejde o poradkyni a klienta, ale o Ivetu a Michala. Iveta zavedla Michala do šatny, která byla vzadu za ní, kde spolu měli sex. Táhli to spolu už takhle od začátku, co je začala tato rodina navštěvovat. Občas tito dva se sešli mimo kancelář, ale to opravdu jen vzácně. Když se udělali, ještě se vrátili k židlím, promluvit si.

„Chci, aby si podal žádost o rozvod.“ Řekla Iveta s úsměvem na rtech.

„Na to zapomeň! Já se rozvádět nebudu!“ nekřičel, jenom zvýšil hlas. Chtěla protestovat, ale on ji skočil do řeči. „Chystám si z ní udělat otroka a zplodit s ní mnoho dětí!“ řekl důrazně. Ivetě spadla dolů čelist.

„A-ale, říkal si, ž-že svého syna nenávidíš. A-ani ji.“ Soukala ze sebe.

„To ano, ale rozvod nikdy!“ souhlasil s ní, přesto rozvod odmítl.

„D-dobře. Přiveď mi tu hysterku.“ Řekla klidněji. Michal se postavil, usmál se, ale z jeho ledových očí čišela hrůza. Až se toho zalekla.

 

Než přišel Michal, tak jsem uklidnila Martina. Sice popotahoval, ale už nebrečel.

„Máš tam jít!“ řekl mi Michal nevrle, když vyšel. Podívala jsem se na něho nenávistným pohledem a vstoupila dovnitř. U sekretářky panoval klid. Sekretářka po Michalovi pokukovala. Ale ne pro jeho krásu.

 

„Posaďte se paní Tamašková. Nemohu vám říct, co jsem říkala vašemu manželovi, protože s vámi chci mluvit o něčem jiném.“ Hned mě poradkyně varovala.

„Dobře.“ Přikývla jsem na souhlas.

„Sice tohle bych vám radit neměla. Měla bych dělat maximum, aby se vaše manželství zachránila, ale je mi jasné že se stále hádáte. Má to velký dopad na vašeho syna. Radím vám rozvod. Ale pokud stojíte o záchranu manželství, zamyslím se a zkusím vám ještě víc pomoci, než doteď.“ Navrhla mi.

„S tím rozvodem souhlasím. Dokonce jsem už podala papíry o rozvod, ale tento víkend jedeme pod stany a já nevím, jestli mám jet nebo ne.“ Souhlasila jsem s ní, a zeptala se na radu, jestli mám na tu dovolenou taky jet.

„Jen jeďte. Udělejte to pro malého. Jeďte naposledy jako rodina. O rozvodu nic neříkejte.“ Poradila mi. Přikývla jsem na souhlas. Poté mě propustila a šel dovnitř s ní si promluvit i Martin

 

Je pravda, že jeden z rodičů by tam měl být, ale poradkyně nám řekla, že jestli budeme souhlasit, nejen my, ale i Martin, že s ním bude mluvit osamotě. Martin tomu tak chtěl a od té doby k ní chodí sám. Já a Michal jsme mlčeli. Drželi jsme minuty ticha. Bylo jenom slyšet, jak sekretářka píše do počítače.

 

Martin zavřel dveře a sedl si naproti poradkyni. Ta se na něho ušklíbla. Kdyby Aneta věděla, že Martin se s ní osamotě necítí dobře, tak by tam byla s ním, nebo by od ní odešli, ale Martin se bál, jak poradkyně, tak i otce.

„Tak co, srabe? Nebo spíš bulánku? Chceš být chlap?“ chrlila na Martina rozzlobeně. Martin měl co dělat, aby nezačal zase brečet.

„Ano.“ Nakonec zašeptal a sklonil zrak.

„Dívej se na mě!“ řekla ještě víc naštvaně. „Řekl si někomu, o čem tu diskutujeme? A dívej se na mě!“ znovu se ho zeptala.

„Ne.“ Zašeptal a rukou si setřel stékající slzu.

„To je dobře. A jestli matce něco řekneš, tak pak toho budeš litovat!“ pohrozila mu. Martin přikývl, že rozumí. „Teď jdi!“ propustila ho. Ten rychle vstal a šel ke dveřím.

„Na shledanou.“ Zašeptal a šel ke své matce i otci.

 

Když přišel Martin, tak jsme se rozloučili se sekretářkou a domluvili další termín návštěvy a šli do auta. Mlčky jsme jeli domů.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0