Úvaha

Muži, ženy a sedačky v MHD

Všimli jste si někdy nějakého zajímavého společenského úkazu při jízdě MHD? Věřím, že existuje víc lidí, kteří přišli na tento fakt: většina žen si sedá na sedačku blíže oknu, zatímco muži většinou volí místo vedle uličky. Logicky jsem svá pozorování založila na situacích, kdy je v dopravním prostředku dostatek volného místa k sezení. Neříkám, že to tak je vždy, ovšem zkuste se na to někdy zaměřit. Myslím to vážně.

Nejsem žádný sociolog ani odborník na genderová témata (a že se jich v poslední době vyrojilo). Tento poznatek mě ale donutil k malému zamyšlení. Proč tomu tak je? Jedním z racionálních důvodů, jež mě napadly, je vrozená „hostitelská“ povaha žen. Zní to jako blábol? Ó nikoliv. Tím, že si sedneme na sedačku u okna, dáváme přirozeně najevo, že máme vedle sebe volné místo. I přesto, že si vedle položíme nějakou tašku, je pro nově příchozího pořád přijatelnější se zeptat ženy u okna s kabelkou na vedlejší sedačce, zda má vedle sebe volno, nežli muže bez jakéhokoli zavazadla majetnicky sedícího (jak jinak, než s nohama od sebe) na sedačce vedle uličky.

Ženy vycházejí z mé úvahy v lepším světle; jsme skromné a připravené vždy někoho uvítat vedle sebe. Pánové jsou naopak nepřístupní, a tím odrazují nově příchozí.

Závěrem bych ráda dodala, že nejsem fanatická feministka, přesto jsem možná jakožto žena více nakloněna něžnému pohlaví. Skutečně bych lhala, kdybych tvrdila, že dokážu být stoprocentně nezaujatá. Řekněte však sami, není náhodou  na téhle sedačkové teorii trochu pravdy?

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
2
avatar

0