Poezie

Mozaika citů

Autor: VGd

Poslední svíce dohasíná,
bolí mě oči a srdce.
Poznal jsem, že jsi úplně jiná.
Jak láska je pomíjivá…

Chtěl jsem ti verše psát,
teď už ale nechci.
Měl jsem tě moc rád,
teď vynechám veršované kecy.

Tvé nahé tělo bylo mou zárukou,
rád jsem tě nosil na rukou.
Cosi však vyhořelo.
Zbylo jen tvoje krásné tělo.

Teď patří jinému a ne mně,
jak je to v dramatu dojemné.
Zůstaly jen barevné vzpomínky,
jako v mozaice když skládáš kamínky.

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Člen
Toomb
3 let před

Máte zajímavé verše a úžasný cit pro výběr obrázku. Vytváří to vždy hezký celek, příjemně se to doplňuje.

Vladimír Grim
Host
Vladimír Grim
3 let před
Reply to  Toomb

Děkuji Vám.Tak nějak si hraji se slovy,ale vždy to také nevyjde.

2
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0