Poezie

Modré zvuky spící temnoty

Autor: KarlosD

Modré zvuky spící temnoty,

zní to jak flétna, jsi to ty?

Možná spíš jako by plech na střechách šelestil.

Má to tóny, které bych ozvučil.

 

Zajímavé zvuky po světle nebeského komíhání,

jsou to dávné vzpomínky bez vzlykání.

Při usínání duše blázní a je jasnozřivá.

V tom zření však nejsi ty.

 

Je to jen jiný pocit míhání,

minutí se, přitom real byl tak nadějný.

Jiná bytost, mé úsilí mířilo k ní.

Vím, že naše setkání nebylo levně prodejný.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?

0