Poezie

Létavice

Autor: Ardeola

Být tak kometou ve vesmíru

a jednou za čas moci letět kolem Vás.

Minout každou černou díru,

po letech vrátit se – spatřit Vás znovu zas a zas.

 

Sluncem být díky němuž tak záříte,

věřte že právě minula jsem vlastní osud

a vy o tom ani nevíte.

 

Jste jiný tolik roků o Vás sním,

letět dál bez Vás?

Nemůžu , nechci , neumím.

 

Po Vašem boku chtěla bych zářit,

jak Polárka či jiná z hvězd.

Milence s Vámi za jasných nocí strážit

když leží v trávě pod klenbou z hvězd.

 

Jsem však jen malá létavice,

jak mohla bych se s Vámi rovnati?

Snad spatříte mě aspoň malou chvíli,

když z nebe k zemi budu padati.

 

Věřím že shořím a nezbyde ze mě vůbec nic,

vždyť takový je osud většiny z nás létavic.

Doufám že zář má na obloze bude znát.

 

Už hořím.

Vy smíte si teď něco přát.

4.33/5 (1)

O autorovi

Ardeola

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Číst nahlas
4.33/5 (1)
Přidej své hodnocení

Další novinky autora

0