Poezie

#L

Autor: HashtagPoet

odešla, zrovna, když se podávala káva

neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla

zvedla se a tiše zmizela

hlavními dveřmi  – nikým nezpozorována

zrovna když, se podávala káva

 

dívka, která měla různá jména

(já směl jí říkat L.)

vyšla dveřmi do šera zimní noci

v čerstvém sněhu však žádné stopy

 

byla zima a sněhové vločky

(tanec jisker pod pouličním osvětlením)

byla zima a sněhové vločky

(rozhárané pocity v tak poklidný den)

byla zima a sněhové vločky

zakryly dívku, jménem L

(byla Zima)

 

když odešla byla zima a káva chladla

pokoj nasál vůni mrazu

a sněhové vločky zakrývaly mojí snahu

 

našel jsme ji, když už byla jí zima

našel jsme ji, když, už byla mrtvá

našel jsme ji, sněhem pokrytou

(pokrytou slzami hvězd)

přikrytou peřinou z nebes

 

našli jsme ji

dívku, které směl jsme říkat L.

jedno písmeno – celý můj svět

zůstal jsem u sněhového hrobu

zůstal jsem a tiše kouřil

navzdory mrazivým očím v zamrzlé louži

 

zůstal jsem abych

se rozloučil se jménem

abych se rozloučil s písmenem

abych

se rozloučil s dívkou,

která nedopila kávu,

která odešla hlavními dveřmi,

která umrzla v neurčitý den

která, mi svým odchodem

sebrala svět

stručně L.

(Láska celým jménem)

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0