Pojednání

Kreativita a osobní vnitřní motivace

Toto dílo je (15/18) součást sbírky: 
Inspirace pro život
  

Objevování vlastní kreativity, skrytých schopností a dovedností (psychických i manuálních), může přinést pozitivní energie radosti do jakékoliv oblasti osobního života. Důležitým faktorem pro jakoukoliv tvorbu je zaujatost tématem a osobní vnitřní motivace. S kreativitou souvisí zvídavost, nadšení a hravost, schopnost vnímat téma z různých úhlů pohledu, vnímat zdánlivě nesouvisející podněty a poznatky. Cíleně se obohacovat novými vědomostmi, vnímat okolní souvislosti, umět efektivně myslet i tvořit, mít předvídavost, umět předběhnout dobu. Umět si užívat potěšení z tvořivé aktivity. Vnímat své nápady v detailech a zároveň celistvě, a stát na straně vlastních představ i v okamžicích občasných nezdarů.

Důležitá pro každý okamžik, kdy se ponoříme do tvorby, je zásada tvořit pro tvorbu samu, odpoutat se od postranních motivací, umět nasměrovat vnitřní energii v jednotlivých etapách na konkrétní cíl. Kreativní činnost vyžaduje vhodné prostředí, vyhledávání podnětů, respektive jejich vnímání všude kolem sebe. Dalším faktorem je vytrvalost a trpělivost, psychická stabilita, obzvlášť v případě, pokud je tvorba natolik originální, že nějakou dobu potrvá, než si získá příznivce. Schopnost tvořit má v sobě každý člověk, nelze souhlasit s názory, že kreativita a schopnost tvořit je spíše vzácnost. Touha tvořit vyžaduje aktivitu, mít u sebe stále blok a pastelky, dělat si poznámky, výpisky ze zajímavých publikací, mít vlastní symboliku potřebnou pro rychlé poznámky a náčrtky. Přijde-li nápad, nejlepší je jeho schéma okamžitě načrtnout, zapsat, nakreslit, nespoléhat se jen na paměť, jeden nápad k druhému může časem vytvořit celek, který nemusí být ihned rozpoznán. Jednotlivé nápady je dobré nechat po nějakou dobu uležet, pokud v nich okamžitě nevidíme smysluplnost či originalitu, která se může projevit až časem.

Říká se, že každý člověk má na obloze vlastní HVĚZDU. Ale ne každý tuší, že se jedná o osobní informační bod v prostoru.

To, co přijímáme od okamžiku narození do svého života, vytváří naše individuální energetické informační pole, které je v realitě člověka úzce napojeno na denní vědomí, podvědomí a nadvědomí. To, s čím souzníme, vytváří náš energetický podpis. Vědomí člověka je z určitého pohledu nezávislé na mozku, stejně jako z určitého pohledu je vědomí člověka (částečně) produktem mozku. Jinak řečeno vědomí je trénované praxí a zkušenostmi (v tom kterém životě), což bez mozku – tedy bez pobytu v hmotném těle – není možné, a zároveň je vědomí na mozku nezávislé. Jednoduchý příklad:

• Pokud se odpoutám od těla (astrální putování) mé vědomí je – odpoutané od hmoty, tedy i od mozku – stejné jako v bdělém stavu, pořád jsem to já, přemýšlím, rozhoduji se, zažívám úžas a překvapení.
• Během odpoutání si zcela uvědomuji astrální tělo a pohyby astrálního těla.
• Dokonce mnohem intenzivněji, než během pohybu hmotného těla v bdělém stavu.
• Během odpoutání si velmi intenzivně uvědomuji pocity – pocity z vnímání pohybu astrálního těla, a z obrazů viděných v astrální, jemnohmotné realitě.
• Astrální tělo je v tu chvíli nezávislé na hmotě a na pozemském čase. Vědomí dokáže obsáhnout vše, na cokoliv pomyslím.
• Pocity jsou velmi silné, hlavně pocity týkající se rychlosti pohybu, pocity během průchodu pevnou hmotou, pocity z viděného vnitřním zrakem.

Kdo má podobné zážitky nepochybuje již o existenci vědomí člověka na hlubší kosmické úrovni, o propojenosti nás všech navzájem, a o tom, že společně tvoříme skupinová a kolektivní vědomí. Veškerá naše činnost (myšlení, konání) je navždy zapsaná v osobním archivu, a zároveň doplňuje to které skupinové informační pole, na které se (většinou nevědomě) zrovna soustředíme. Anebo naopak: z různých skupinových či kolektivních informačních polí čerpáme pro sebe v ten který životní okamžik potřebná data, nápady, inspiraci. Malíři jsou v napojení na jednotné informační pole k danému tématu, stejně tak sochaři, hudebníci, básníci, spisovatelé, ale i vědci, odborníci v určitém oboru, léčitelé, šamani a mágové.

Jednotlivá skupinová či kolektivní informační pole mají společné jmenovatele, každé informační pole vzniká na základě individuálního a následně sjednoceného skupinového (v přírodě druhového) vědomí. Energetická pole informací podobného charakteru jsou formována na základě zákonu o přitažlivosti. Jednotlivá morfická pole jsou vytvářena soubory podobných myšlenek, symbolů, soubory shodných představ, zážitků a zkušeností, vzájemně rezonujících dogmat, soubory ideově shodných rituálů, politických přesvědčení a podobně. Individuální vědomí (člověka) se stává součástí určitého skupinového vědomí na základě podobností, s kterými souzní (společné myšlenky, zkušenosti, vzorce chování, názory, vize, cíle). Každé individuální vědomí (člověka) je součástí mnoha skupinových vědomí, od rodinného, přes různé zájmové oblasti, náboženské organizace až po pracovní záležitosti. Na nevědomé úrovni se individuální vědomí (se stejným zaměřením) vzájemně ovlivňují. Vědomě i nevědomě vtahujeme do osobního informačního pole různé informace, které nás ovlivňují na různých úrovních, jedná se například o reklamy nebo různé účelové zprávy. Vědomě nebo nevědomě se na informační pole napojujeme, pokud cokoliv tvoříme, z informačních bodů v prostoru čerpáme inspiraci. Inspiraci čerpáme z informačních polí, kde máme uložené také vzpomínky a vše, co jsme se kdy naučili, všechny životní i nadživotní zkušenosti, prohry a výhry.

Čekat v houpacím křesle na inspiraci je běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Dokonce i inspirace získaná usilovným přemýšlením může být někdy stylizovaná do zažitých představ podmíněných nejrůznějšími předsudky. Inspirace je všude kolem nás, vnímání záchytných bodů pro styl tvorby vyžaduje otevřenost a umění být více než dobrým pozorovatelem. Inspirace může přicházet díky všem smyslům, pozorovatel je zároveň dobrý posluchač, vnímavý empatik, to znamená, že je schopen nacítit energii různých předmětů nejen zrakem ale také dotekem. V okamžicích inspirace je důležité soustředění. Je důležité souznít s prvotní vizí, vnímat inspiraci tak, jak přichází, sledovat její linii a netříštit ji do více směrů. Odstoupit od původní linie je možné následně, to znamená zaujmout pozici pozorovatele započatého díla, zvolit různé úhly pohledu, a tvorbu (celkovou kompozici) dodatečně obohatit nově navnímanými zvláštními prvky a drobnými detaily, které dílo dotváří. Toto je základní předpoklad i pro kreativní tvoření ŽIVOTA jako takového.

Fantazie, obrazotvornost, snění, představivost a spontánní hravost je nejvíce inspirativní v dokonalém uvolnění a napojení na vnější prostředí, pokud toto prostředí budeme vědomě vnímat jako inspirativní. Mysl je schopná zosnovat nejrůznější představy, nejlepší nápady jsou nečekané, jde o okamžiky, kdy se odkudsi shůry uvolní dokreslení vědomých představ, kterým pocitově jakoby stále něco chybělo. Tvůrčí proces klíčí, roste a rozvíjí se na více úrovních, pokud se nenecháme spoutat napětím souvisejícím s představou pevně daného cíle, s představou konečného výsledku. Fáze uvolnění může být průběžná, ale i spontánní a výbušná, s tím vším je třeba počítat, a nenechat si chvilky projevené fantazie vnitřního ducha uniknout mezi prsty.

Fantazie, pokud jí dáme naprostou volnost, sleduje vše, s čím přicházíme do styku, vytváří si mapu jednotlivých krůčků, dělá snímky nenápadných detailů, vnímá různé alternativy, na vyšší úrovni přeskupuje nové poznatky s těmi uloženými v podvědomí, a v pravou chvíli nám je odešle expres do denního vědomí.

To znamená být stále připraven, vnímat všechny nuance života, příliv inspirace v přírodě, vnímat rytmus synchronicit, vědomě si ukládat vzpomínky. Zaměřením pozornosti očima fotografovat všechny zvláštnosti, tak postupně vytvářet přípravné fáze nově se rodícího vhledu. Tak si dokážeme vytvořit nekonečný kruh tvořivé síly. Fantazie vyžaduje odpoutat se od stereotypu, nelpět na pravidelnosti každodenních osobních rituálů, být individuální, dovolit si být spokojený i nespokojený, umět procítit tvůrčí nespokojenost a najít řešení. Některé nápady potřebují čas zrání, někdy není vhodné snažit se je okamžitě propagovat. Zbrklost a nedočkavost se nevyplácí.

Nedá mi zde nepřipomenout myšlenku, že: atomy jsou si vědomi, že jsou pozorovány, a že s veškerou hmotou jsme na jemnohmotné úrovni propojeni. Na co se soustředíme, to roste, přenos informací probíhá neustále, a nemusíme se trápit otázkou: Jak je to možné? Prostě to tak je.

Každodenní život je život sdílený, nikdo nežije pouze sám za sebe. Originalita v jakékoliv tvorbě je podpisem autora. Malíři, sochaři, básníci, spisovatelé a všichni ostatní tvůrci, ať už jde o jakoukoliv ruční tvorbu, kreslení mandal, výrobu šperků, práci s kovem či se dřevem a podobně, se odlišují vlastní symbolikou. Neboli osobní značkou, která osobnost tvůrce odlišuje od okolní uniformity, a která je na první pohled rozeznatelná v osobitém stylu. Kdo má dar od boha, vytváří si vlastní symbolickou značku přirozeně a bez nucení, nevytváří si účelovou komplikovanost. Sám rozpoznat charakteristiku vlastní originality je žádoucí, rozpoznat znamená: nesnažit se ji vytvářet za každou cenu předem, počkat si, až jak se sama vytvaruje – vykrystalizuje. Časem je možné vypozorovat nejen jednu značku, ale jakýsi font symbolů, které jsou vlastní pro osobnost tvůrce. Jde o detaily, které tak nějak automaticky, podle vnitřního nastavení, zachováme vždy, i když se v celku můžeme přesouvat do nejrůznějších hlavních témat uvolněné tvořivosti. Toto vše platí i v běžném ŽIVOTĚ. Uvědomovat si i v běžném životě, že neosobní rozhodnutí, samolibost, pýcha či sebestřednost kvalitu osobní značky, (například v barevném vyladění osobní aury), obyčejně nevytváří, ani nevede tvůrce životních okolností k vyvarování se nechtěných chyb v osobitém projevu, je důležité za každých okolností.

(Ukázka z nové eKnihy “ Vnitřní moudrost – vstupenka do PRIMA života“.)

Autor: Rebeka Sprinncová

Webové stránky: Psychologie chaosu

Facebook: Psychologie chaosu – kvantové vědomí

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
3
avatar

0