Poezie

Jen tak

Autor: Majda

Jen tak se brouzdat
ranní rosou
ještě než dorazí
zubatá s kosou.

Jen tak se procházet
tou lesní pěšinou,
v sobě mít jistotu,
že zlé sny pominou.

Jen tak se proběhnout
rozkvetlou loukou,
vrátit se v čase
a být malou holkou

Jen tak se posadit
na měkký mech.
Slyšíš?
To bije srdce tvé
a dýchá tvůj dech.

0
☆ Nehodnoceno ☆
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martina
Host
Martina
10 měsíců před

„Jen tak…“ to, co dneska potřebujeme. Děkuju, cítila jsem se jako na pěšině mezi polem a lesem 🙂

0