Poezie

Jen tak

Autor: Majda

Jen tak se brouzdat
ranní rosou
ještě než dorazí
zubatá s kosou.

Jen tak se procházet
tou lesní pěšinou,
v sobě mít jistotu,
že zlé sny pominou.

Jen tak se proběhnout
rozkvetlou loukou,
vrátit se v čase
a být malou holkou

Jen tak se posadit
na měkký mech.
Slyšíš?
To bije srdce tvé
a dýchá tvůj dech.

0
☆ Nehodnoceno ☆
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martina
Host
Martina
1 rok před

„Jen tak…“ to, co dneska potřebujeme. Děkuju, cítila jsem se jako na pěšině mezi polem a lesem 🙂

0