Poezie

Jarní déšť

Autor: KarlosD

Potichý šepot, šumění listů,

studený vánek, vzdávám hold místům,

zalitým vodou, líbeznou písní

nebo pochmurnou, v pohodlnosti s tísní.

Vidím ty plochy, jak na ně déšť sype,

i když jsem doma, je to tím tichem?

Jsou to ty představy, večerní vzpomínka,

jarní chmury, je třeba přikládat polínka.

Je třeba aktivity i v období dešťů,

přidat k odvěké hudbě symfonii žesťů.

Člověk by měl jít dál, déšť plyne,

obloha se vyjasní, vítr mraky odvane.

Uměním lze čerpat odvahu k razantním krokům,

jen nebýt moc zhýčkaný, nečekat, až déšť naplní stoku.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0