Poezie

#imaginace_Tmy

Autor: HashtagPoet

Uprostřed zenu

oázy

vyrovnanosti

jingu i jangu

stavěl jsem

už od mala

temnou komoru

 

odhazoval jsem do ní:

láhve od vína,

špačky od cigaret,

talismany pro štěstí

šrapnely – střepy srdcí,

rozbité hodinky – mrtvý čas

i kostky ledu – Tvůj hlas

 

Uprostřed klidu

meditace

karmy

úsměvů a darů

tyči se teď

nad oázou

temná komora

 

Ztrácel jsem klíč

a zatloukal okna

klidnil mysl

a popíral sebe sama

až jednoho dne

odhodil jsem

(do otevřených dveří)

dar života

 

Nejistým krokem

vešel jsme do

Imaginace Tmy

odkapávala ze mě hořící kůže,

údy měnily se ve skřipce

na jazyku prach své vlastní urny

oči krvácely

a drtily se kosti

 

a tak

stal jsem se zrůdou

pokřivená mysl

ohyzdné tělo

nenávist dere se

z pórů mého těla

a slin

a spermatu

a potních žláz

 

konečně-

vyrovnal jsem účet

konečně –

došel jsem meditačního rauše

konečně –

 

stal se ze mě člověk…

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0