Poezie

Hřbitovní…

Autor: Kristýna V.

Osiřelá dívenka u hrobu na zemi

pláče a naříká:

„maminko, vrať se mi!“

Ve špinavých šatech,

s vyhublou tvářičkou..

Snaží se promluvit

se svou mrtvou matičkou.

„Maminko, mámo, pust mne k sobě,

já chci být s Tebou..

Tam dole v tom hrobě…“

Již mnoho dní

již mnoho nocí

dívenka sténá, pláče a prosí.

Pláče a prosí,

neštastně naříká:

„Já chci jít na místo,

kde je moje maminka“

 

Tak dotlouklo srdíčko

mladinké dívenky…

Dotlouklo na hrobě

dívčiny maminky…

 

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar
2 Počet vláken
1 Počet odpovědí
0 Sledující
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejžhavější vlákno
3 Počet komentujících
SlunečniceVáclav IV. Poslední komentující
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Slunečnice
Host
Slunečnice

Velice smutné, svým způsobem znepokojující a hlavně dojemné. Nedá se tomu upřít jisté kouzlo.

Václav IV.
Host
Václav IV.

Asi nejsmutnější báseň, jakou jsem četl. Ale svým zvláštním, smutným způsobem, je hezká.

0