Poezie

Déšť

Autor: Matys

Našeptává slůvka tklivá,

o tom jak je těžké býti,

o tom jak je krása pomíjivá,

když nás chytí –

do stříbrných provazů.

Taktem svým k tanci vyzívá,

když do tiché noci,

píseň smutnou zazpívá.

O lidech, jež plamen citů spálil.

O lidech, jejichž sen se na míle vzdálil.

Je to velký přítel –

a chladnokrevný kat.

Tak proč se musíš ptát:

Proč lidé pláčí, když prší?

Proč jsou smutní, když nebe zalije inkoust černý?

Slyšíš? Přichází přítel věrný.

Přichází první kapky – nočního deště…

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0