Poezie

Degeneráti přírody

Autor: KarlosD

Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů,

lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú.

Všichni jsme jeden celek, člověk nese to břímě

možnost radikálně změnit svět jako jediný, žádné zvíře.

A stále chová se jak nevychované dítě, fracek,

háže matce Zemi pod nohy klacky, dostává konečně pár facek

pěkně tvrdých, ale přesto výchovných, přímo do držky,

konečně trocha spršky, chybí tu celodenní pršky.

Potůčky, kde jsme si hrávali jako děti dávno vyschly.

Člověk mávne rukou, naklopí láhev whisky.

Občas nejsem jinej, také nesu trochu viny,

ale aspoň přemýšlím, jak zvrátit předpověď bídy.

Budu chránit přírodu, to tu můžu slíbit.

Sice někdy, když člověk pomáhá, tak spíš škodí,

musí přemýšlet víc v souvislostech, rozumem, tak to chodí.

Ne jak feťák před smrtí, odpadky v sobě, odpadky v lese

a za zabitý chráněný zvířata se uvědomělým otvírá kudla v kapse.

Naštěstí jsou tu lidi, kterým můžu říct bratře či ségro

a ty, co škodí v lesích, by měli benga tvrdě sejmout.

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0