Úvaha

Čtení na dobrou noc

Toto dílo je (4/17) součást sbírky: 
Inspirace pro život
  

Ráno, sotva se probouzíme, už se nevědomky rozhodujeme, jaký bude náš den. Rozhodující úlohu hrají myšlenky a představy, všechny první myšlenky po probuzení, včetně těch, které si ani nestihneme uvědomit. Po probuzení otevřeme oči, energie očí vysílá naše myšlenky do okolního prostoru, tak se spojujeme s časem, se svítáním, s ránem i s následujícím dnem. Probuzení je okamžik, kdy je škoda promarnit čas myšlenkami na nespokojenost. Ale co dělat, když nás ze snů vyruší drnčení budíku, a jsme nuceni uvažovat v dimenzích, že čas jsou peníze?

Ranní myšlenky jsou velmi aktivní, dláždí nám cestu, po které se každý den vydáme. V noci jsme propojeni s životem více, než si myslíme, v noční době je naše duše vzhůru, propojuje se s tvůrčím děním v jemnohmotném vesmíru. Tvůrčí dění je život sám, ve vesmíru nic jiného než neustálý proud života neexistuje, a tento život sám je zázrak. Vesmírná hudba je zvuk života, pohyb a proudění života. Vesmírné ticho, a bdělá pozornost, je pramenem, z nějž vzniká oáza života, a na toto ticho se napojujeme během spánku. Ráno, po probuzení, je naše aura plná energie, barvy jsou jemné a zářivé. Ráno je nejlepší čas, kdy můžeme naslouchat sami sobě, těšit se na svůj den, a radovat se sami se sebou, porozumět si, chápat se, naladit se na inspiraci vzdalujícího se snového světa.

Častěji ale necháváme svou hlavu zaplavit proudem nevědomých myšlenek, nepříjemných pocitů, nelákavých představ, co nás během dne zase čeká. Ba co víc, někdy hned po ránu myslíme na lidi kolem nás, nebo dokonce myslíme za ně, a na sebe zapomínáme. Nikdo nemůžeme myslet, jednat ani mluvit za druhé, podstatné je myslet sám za sebe, rozvíjet individuální bytí, a energií, kterou vyzařujeme, ovlivňovat společný časoprostor osobním přístupem k životu. Ráno, první okamžiky po probuzení, je myšlenkový čas, který má patřit výhradně jen a pouze nám. Naše pocitové a emoční naladění ovlivní celý náš den. Pokud se hned po ránu něčím trápíme, odevzdáváme energii našeho dne jinému člověku, místu, věci, situaci. A přijímáme do svého energetického pole, sotva otevřeme oči, energie související se situací, na kterou myslíme.

Myslíte-li například ihned po probuzení na spojitosti s vaší nelehkou finanční situací, brzdíte tok peněz do vašeho života, nestihnete postřehnout inspiraci a rady, které pro vás během spánku nachystalo vaše podvědomí. Odepíráte si tok harmonizujících energií směrem k vám, ať už přichází odkudkoliv, a týkají se čehokoliv. Mohou za tím být vnitřní myšlenkové vzorce, nebo nerozpoznaný neharmonický vnitřní rozkol mezi přijímáním a dáváním ve vašem životě. Vzorce myšlení, prožívání a jednání máme naučené z různých období života, a používáme je bez potřebných změn, protože to tak máme vnitřně nastavené. Vzorec je vlastně (osvědčená) strategie, která nám funguje, nebo si myslíme, že funguje. Funguje na základě minulých zkušeností. Často strategie – vzorce chování – používáme nevědomě – automaticky. Používáme je dříve, než vyhodnotíme situaci. Někdy se stane, že zaběhnuté vzorce pokaždé nezafungují, nebo přestanou fungovat zcela, a nám někdy docela dlouho trvá, než nám to dojde, pokud vůbec. Unikne nám správná chvíle, kdy je zapotřebí změnit myšlenkové nastavení, (a nejen po ránu).

Pozorujte každé ráno vlastní proces probouzení se, vnímejte, jak se vaše myšlenkové vzorce stále opakují. Vnímejte návykovou koncepci vašeho probouzení se, a ještě než otevřete oči, tiše poslouchejte vaše první myšlenky po procitnutí, ale nereagujte na ně. Pokud to skutečně uděláte, a budete první ranní myšlenky jen tak poslouchat, a nebudete do procesu myšlení zasahovat, možná se nebudete stačit divit, co ve své hlavě uslyšíte zajímavého.

Jakmile se proberete a vstanete, začnete, (kromě vlastních myšlenek), z okolního prostředí přijímat spoustu dalších energií/informací, podnětů a vjemů. Vnější energie/informace přijímáme aurou, aura je proměnlivá, její každodenní nastavení není stejné, je dokonce neopakovatelné. Skrze auru proudí přijatá energie/informace dále směrem k srdci. Následně putuje každá informace do pravé hemisféry, kde se objeví první ohnisko pozornosti, intuitivní vnímání spojené s přijímanou informací – to je ta první myšlenka, která nás vzhledem k dané situaci napadne. Hlas této intuitivní myšlenky někdy bývá sotva postřehnutelný. Proč? Protože v nepostřehnutelné chvilce zaváhání se energie informace vrací zpět do srdce. Jinými slovy: informace se vracejí z hlavy zpět do těla, kde vznikají pocity, srdce zpracovává informaci především na základě pocitů, a také na základě vjemů zvaných svědomí. Poté už vede cesta energie/informace ke zpracování ze srdce rovnou do mozku, kde je zpracována buď levou, nebo pravou hemisférou. Pak už je jen na nás, zda informaci vyhodnotíme v tomto sledu na úrovni duše (duševních hodnot) na základě dobře vyhodnocených pocitů. Nebo zda informaci zpracujeme pouze na úrovni logického, racionálního uvažování.

Dokonalost rozhodování a jednání spočívá ve zpracování informace současně levou i pravou hemisférou. Zaměřte se na tato výše uvedená sdělení, a sami se přesvědčte, že to tak skutečně je. Víc nemusí být řečeno, už to samo o sobě je docela náročný úkol, protože nestačí jen jeden den pozorování, do chvíle, než si s uspokojením skutečně vědomě řeknete: AHA, tak takhle to je!

Dovolenkově a zvesela můžete do své hlavy přece jen ještě nakouknout. Ale pokud následující příběh není o vás, tak si alespoň dokážete představit, jak je na tom člověk, který se neustále „chytá za hlavu“.

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0