Poezie

Čekání na světlo

Autor: VGd

Mám rád teplo a světlo,
žiji v zimě a děsivém šeru.
Mé štěstí jen něco smetlo,
od tmy tento trumf beru.

Na konci života se v tunelu
světlo rozsvítí,
konečně mé oči něco objeví.
Takto skončit nechtěl jsem,
měl jsem svůj vlastní sen.

Teď rozbité brýle mám,
jak potkan s pastí na krku.
Co já s tím vlastně udělám,
nestačí žalostná vlna výkřiku.

Chci zase prohlédnout a vidět,
nikdo mi nemusí nic závidět.
Jsem jak slepec, co žije v noře,
světlo přineslo by radosti moře.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

VGd

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Číst nahlas
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení
0