Poezie

Bez slunce

Autor: KarlosD

Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden

a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch.

Na severním pólu tam teprve musí být tíseň,

temná očista prý dobrá příprava na smrt.

 

Těžké jsou dny, kdy mlha sedá, a srážky zahušťují prostor.

Dej si pozor, ať nepropadneš malomyslnosti.

Často mysl se ptá na situace, zdali potřebují rozbor.

Minulost třímá v rukách žezlo, které musíš odhoditi.

 

Zkus se vymanit ze spárů svěrací kazajky myšlenek

neb nasměruj jejich proud k užitku.

Když nechceš do šedé tmy, uč se hrát na balalajku.

Není důležité, zda je světlo venku,

ale to, co jest ve vnitřnostech.

2/5 (1)
Emoce?

0