Poezie

Ad absurdum

Autor: Jana

Vyhnilá ze středu svého bytí

ze džbánu piju svůj absurd drink otupěle

jen v noci svlíkám kabát šedožití

k ránu se z hlubin snů vracívám do postele

 

A do života…

 

Sedím dnes proti (apatie)

zrcadlem vzkazuje –  už nejsem k mání

obě dvě stejnokroj z utopie

sny, vize, iluze – nadměrná přání

 

Synchronně

Bezbarvě

Ohromeně

putují slaní poslíčci po tváři

 

Zvětrale

Liknavě

Rozhořčeně

 

umírá ona, silná, ta ve Snáři

života

a slabší z nás dvou rozdílných

slabá, co bloudí prázdnem všedních dní

přemítá

 

                                                              Hra skončila

                                                                        (?)

0
☆ Nehodnoceno ☆
Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Tvůj názor nás zajímá, přidej prosím komentář.x
()
x
0