Poezie

#nesmyslné_přání

Autor: HashtagPoet

Byl jsem zrozen abych –

přál si nesmyslné

Abych přihlížel prázdnotě oči,

které hledají sny.

 

(Ke snění je třeba tmy a spánku

a proto květiny v záhonu bělma

postrádají barvy a zalévají se krví)

 

Těla v anonymitě proplouvají

kolem mé pasivní nejistoty

V přání po kontaktu

(Za použití ramen, loktů i oči)

V přání po odpovědi

(Bez použití úst)

sleduji unavené oči

směřující k východu slunce

 

(Přejí si nesmyslné

přejí si neskutečné

V obzoru hledají konec planety

aby udělali ještě jeden krok)

 

Dav třímá zbraně

(s okem na hledáčku)

a za bouře výstřelů

a za výkřiků

a za zvuků z těla prchající krve

 

Nabíjí na příkaz generála

(se zavřeným okem na hledáčku)

ruce se klepou

a slepé patrony

na cíl nedosáhnou

 

Zasáhly však mě

protože přál jsem si

aby utichly

jako poslední – slyšel jsem výstřel

a svůj vlastní život, jak dává mi sbohem

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0